K jednomu dokumentu o rodině

29.11.2011 00:00

Možná, že bude vhodné si připomenout, že text dokumentu Familiaris consortio byl ve své době (80. léta) nadšeně přijímán kněžími i laiky, kteří se - ještě před 17.11.1989 - věnovali pastoraci rodin tak, jak ji chápe právě FC. A tito samí lidé pak v 90. letech stáli u zrodu diecézních center pro rodinu a dalších pro-rodinných aktivit u nás.

Jako malou připomínku nabízím k tomuto výročí dva texty. První je zamyšlení Mons. Aleše Opatrného a druhý je stručný popis struktury dokumentu.

Je známou pravdou, že věci nejvíce přitahující pozornost nemusí být těmi nejdůležitějšími. Toto platí i o rodině. Zatímco se na mnoha stránkách diskutuje o tom, jak vypadá rodinná krize, kolik je rozvodů a jak se rozšiřuje počet těch, kdo spolu žijí v nesezdaném stavu, zůstává poněkud v pozadí skutečnost, že rodina je jednou z nejstarších a nejstabilnějších společenských formací v kulturních dějinách lidstva.

A také se mnohem méně popularizuje to, co dnes tvrdí každá solidní pedagogika a psychologie: že totiž rodina je při všech nedostatcích, které v našem lidském konání jsou, nejlepším prostředím pro vývoj dítěte, prostředím, které lze sice nahrazovat, ale které nelze jinou formací, než životem stabilního manželského páru, plně nahradit.

Pozornost, kterou po celý svůj pontifikát věnoval papež Jan Pavel II., rodině proto není náhodná. Věděl o jejím významu pro další a další generace, o možnostech jejího citového bohatství i o potřebě věnovat se evangelizaci rodiny.

Rodina - jakožto malá skupina - je zvláštní útvar. Je schopná mnohdy velice dobře komunikovat s jinými jednotlivci i skupinami, je schopna přijímat druhé lidi a pomáhat jim a přitom si musí udržet určitý stupeň intimity, téměř bychom řekli uzavřenosti, která jí umožňuje neopakovatelné důvěrné sdílení života a zážitků jednotlivých členů a která jí uschopňuje, je-li dobře prožita, být přínosem mnoha dalším lidem.

Žít dobře skutečnost rodiny je radost i námaha. Tyto dvě věci ovšem i v jiných situacích patří k sobě. Nejde tedy o to hledat především cesty k tomu, jak vše obtížné smést z cesty. Člověk, který se pouští do dlouhodobého obtížného úkolu - a tím budování a prožívání stabilní, dobré rodiny bezpochyby je - potřebuje inspiraci, povzbuzení i ujištění, že to, oč se snaží, je dobré a má smysl. Právě k tomu může mnohým napomoci nové (nebo prvé) čtení odstavců z dokumentu Familiaris consortio. Žádný list, ani papežův, nemůže za nikoho z nás nést tíhu života a řešit všechny problémy. Inspirace ale k řešení napomáhat může stejně, jako modlitba, ke které samozřejmě list také vybízí.

Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.

 

... a k jeho struktuře

Apoštolská adhortace Jana Pavla II. O úkolech křesťanské rodiny v současném světě byla vydána dne 22.11.1981. Dokument shrnuje práci třetí biskupské synody, která se konala v Římě na podzim 1980 a jejímž tématem byla křesťanská rodina.

Dokument tvoří vedle úvodu a závěru čtyři oddíly. První oddíl "Rodina dnes – světlo a stíny" analyzuje situaci rodiny ve světě z pohledu církve. Druhý oddíl "Manželství a rodina v Božím plánu" je teologickou reflexí toho, jaká by měla rodina být.

Následuje jádro adhortace. V oddíle "Úkoly křesťanské rodiny" se papež věnuje především dvěma oblastem: Otázkám předávání života (rozvíjí nauku encykliky Humanae Vitae) a problematice výchovy dětí v rodině. Dokument si všímá i účasti rodin na životě společnosti (včetně sdružování rodin do zájmových sdružení) a toho, jaké je místo rodiny na životě církve.

Čtvrtý oddíl je věnován pastoraci rodin v celé její pestrosti. V části "Období pastorace rodin" se papež především podrobně věnuje třem fázím přípravy na manželství. Pokud jde o ty, kdo by se měli na pastoraci rodin podílet, tak kromě duchovenstva a řeholníků by to měly být také rodiny samotné či jejich sdružení, odborníci – laici a svůj význam v této oblasti by měly sehrát i hromadné sdělovací prostředky. Zcela zásadní je závěrečná část čtvrtého oddílu "Pastorace rodin ve svízelných situacích", zvláště pak odstavce věnující se situacím neregulérním, jako je manželství na zkoušku, rozvod nebo další sňatek po rozvodu.

V závěru papež vyzývá křesťany k úsilí o zachování rodinných hodnot a k hlásání "radostné zvěsti o rodině".

Adhortace zůstává i po dvaceti letech - vedle odstavců 47 až 52 pastorální konstituce Gaudium et spes - základním církevním dokumentem věnujícím se problematice pastorace rodin.

Jako navazující dokumenty lze uvést především Chartu práv rodiny (1983) a Dopis Jana Pavla II. rodinám u příležitosti Roku rodiny Gratissimam sane (1994).

Jiří Musil

(oba texty byly původně publikovány na webu http://cpr.apha.cz 3.9.2008)